Átharvana Jóga^®

A

abhjása

neustálá, opakovaná snaha o dosažení vytyčeného cíle

ádhára

„základní“ čakra, nacházející se v perineální oblasti mezi konečníkem a genitáliemi.

adhibhúta

jemná, základní složka veškerých hmotných projevů; elementové živly;

Nejvyšší Bytost, jako vládce všech živlů

adhidaiva

předsedící božstvo; rozmanité přírodní síly; vliv vládců živlů na osud člověka

Nejvyšší Bytost, jako účinná příčina všech změn

adhjakša

nadhlížitel; ten kdo má dozor

adhjárópa

filosofické osvojení; povznesení se nad problém

chybné přisouzení nějaké vlastnosti nějakému předmětu

adhjátma

vlastní, týkající se vlastního těla nebo vlastní osobnosti

Nejvyšší Bytost, jako nejniternější duch

adhjajanam

domácí četba, sebevzdělávání; samostudium, samostatné studium nějakého oboru;

adža

nezrozený duch; Puruša; [kozel]

adžá

nezrozená energie; Prakriti; [koza]

ádžňá

„nařízení“ nebo „rozkaz“, jméno šestého lotosu, umístěného mezi obočím

aham'kára

ztotožnění sebe s určitým prostředím a vlastnický pocit k němu

álambusá

vitální energie lidské tváře

álasja

lenivost, zahálčivost, neustálá ospalost; nedostatek energie;

amŕta

nesmrtelnost, to co neumírá

nektar a vše co je lahodné jako nektar

anáhata

„neudeřená“, jméno čtvrtého, srdečního lotosu, kde neusátle bije srdce.

anájása

jednoduchost, snadnost, nekomplikovanost

opomíjení, zanedbávání

ánanda

blaženost, radost; duchovní extáze

ánandamaya

to blažené v nás; nesmrtelná transcendentální duše; vnitřní podstata živého tvora

anasújá

absence zášťi, nezávistivost; stav bez zlomyslnosti

andhatámisra

úplné zatemnění ducha, ztotožňované s jedním z 18 či 21 pekelnými stavy

an'guštha

lidský palec

aníśa

ne-vládce; bezvládná individuální, podmíněná bytost

annamaya

fyzické tělo, tvořené sedmi substancemi a živené potravou

aštánga

osm částí mající; jiné jméno pro Hatha-jógu

jama, nijama, ásana, práńájáma, pratjáhára, dhárańá, dhjána a samádhi

antaran'ga

vnitřní části jógy, pracující nikoli s tělem, ale s duchem

antarátmá

vnitřní duch člověka, sídlící v srdci, vyznačující se rozumem a trvalou existencí

antarikša

atmosféra, oblast mezi zemí a nebem

podle popisů sahá od země tak vysoko k obloze, kam až doletí ptáci

antarjága

vnitřní oběť; védský rituál, prováděný analogicky uvnitř vlastního těla

anudáta

nepozvednutá; neakcentovaná hláska, která leží před akcentovanou

anumána

rozumové poznání; rozumová dedukce nebo indukce; viz též pramáńa

anušt'ubh

metrický verš, složený z 4×8 slabik

ápa

vody, řeky a moře; to co k nám přichází; to co nás dosahuje

jinak též metaforicky dešťové mraky nebo vesmír

apána

vzduch v řiti, který se stará o vyměšování zbytků

apaváda

filosofické odmítnutí původního argumentu

árambha

započetí, považované za první fázi jógové praxe

artha

hodnota, bohatství; často ve smyslu hmotné bohatství, majetek nebo peníze

aśakti

neschopnost; tělesná nebo duševní slabost; nedostatek síly

ásana

pozice těla při cvičení jógy; meditační sedátko

ástika

myšlenkové směry, hlásající, že svět má nějaký reálný základ

atjáśramin

vrcholný asketa; osoba, která svými postoji i životem již překročila světské

átmá

vnitřní nadhmotný princip, přesahující tělo; je považován za zdroj světa

avagraha

jakákoli překážka nebo omezení

v jazyce metoda omezení vlivu samohlásky a/á za jinou, pro lepší výslovnost

B

bahiranga

vnější oddíly Hatha-jógy, jama, nijama, ásana a práńáyáma

bandha

zpevnění těla, prováděné v józe, které je součástí fyzických cvičení

bhagaván

vznešený; běžný epitet boha, mudrce nebo jinak významné osobnosti

bhágja

radost; osobní štěstí; příznivý osud

bháva

rozpoložení, nálada, duševní stav, povaha, životní postoj, stav existence

bhúr

země; oblast pozemská

bhuvar

atmosféra; oblast mezi zemí a nebem, kam až doletí ptáci a kde plují oblaka

brahma

nejvyšší duchovní zdroj Světa, samotná prapodstata, Nejvyšší Duch

brahmá

hlavní obětník při védském obřadu, který dohlíží na správný průběh ritů

božstvo Pradžápati, stvořitel hmotného vesmíru

brahma-džjóti

čiré duchovní světlo, které vyzařuje z Nejvyššího Zdroje

bráhmańa

duchovní člověk, příslušník kněžské vrstvy hindského obyvatelstva

brahmarandhra

otvor na vrcholku hlavy, v místě, kde se spojují lebeční švy; centrum Sahasrára.

bindu

krůpěj; perla; bod; singularita do které se promítá vědomí v meditaci;

bídža

semeno; v tantrismu též semenná slabika, předcházející samotné mantře;

C

čakra

kruh nebo oblast mající podobu kruhu

centrum vitální síly v lidském těle: (uváděno bývá zpravidla 6 – 7 těchto center)

indická tradiční zbraň diskovitého tvaru používáná v boji jako frisbee

D

dajá

soucit a sympatie s jinými tvory

dakšinájana

pouť Slunce směrem k jihu, nazývaná též cestou předků; astronomický jev způsobený relativní pozicí zemské osy při pohybu země kolem Slunce, vrcholící v odklonu zemské osy.

déva

zářná nebeská bytost, duchovní síla ovládající svět, určité božstvo, Bůh

v přeneseném významu též smyly, jako samostatné orgány, ovládané božstvy

dévadatta

životní vzduch, způsobující zívání

dévatá

některé konkrétní védské božstvo

dévajána

vůz bohů; viz též uttarájna

dhanaňdžaja

základní životní vzduch, jenž prostupuje buňkami a neopouští ani mrtvé tělo

dhárańá

soustředění mysli, zpravidla prováděné na různé vnější či vnitřní, konkrétna či abstrakta

dharma

přirozená povinnost; zvyk, obyčej; mravní právo; ctnost; předurčení, dané zrozením

duchovní nebo etický návod chování, předepisující současně i jeho dodržování

dhíra

vyrovnaný, od kořene dhŕ, označuje osobu, která ovládá své smysly

moudrý mudrc, od výrazu dhíh:, znamenajícího moudrost

dhjána

jógová meditace, často zaměřovaná na duchovní podstatu Višnua nebo Šivy

dvéśa

nenávist, odpor, nechuť a nepřátelství vůči čemukoli; opak viz též rága

džagat

džáyaté gaććchatíti džagat – co se zde rodí a hýbe, to je Svět.

lidé, zvířata, rostlinstvo, planeta Země, Vesmír, veškerý hmotný projev.

džágrat

stav probuzení; bdění, jeden ze tří stavů vědomí, viz též svapna, sušupti

džata

temenní drdol jóginů, charakterizovaný spletenými vlasy do podoby „dredů“

džatarágni

metabolický, trávicí oheň, působící uvnitř těla, stravující pozřenou potravu

džíva

živý; označení pro sebevědomou životní sílu v každé individuální bytosti

džíva-mukhja-práńa

hlavní životní vzduch těla; to, co je v nás zdrojem nebo příčinou života

džívanam

biologický život, vedený ve světě hmoty

džívátmá

viz džíva + átmá

džňánéndrija

viz též práńéndrija; smyslové orgány: oči, uši, nos, jazyk a kůže

džušta

ten, kdo je spokojený sám v sobě

ten, ve kterém nacházejí radostné uspokojení ostatní

velebně a opulentně uctívané božstvo

E

éka

jeden, jediný

G

gándhárí

životní vzduch levého oka

garbha

zárodek nebo také lůno

vnitřní část domu, kde je ložnice

sanktum v chrámu

ghat'a

hliněná nádoba, ke které je v józe často přirovnáváno fyzické tělo, stmelované jógou

ghat'iká

doba za kterou vykape voda z hliněného hrnce; míra času odpovídající 24 minutám

gítá

zpěv, píseň nebo nápěv

zkrácené jméno textu Bhagavadgítá

guńa

kvalita nebo vlastnost fyzikální či povahová; viz (sattva, radžas, tamas)

H

ham'sa

labuť; indická divoká husa; přeneseně: vznešená bytost, schopná rozlišovat mezi dobrem a zlem.

hara

Úchvatný, jméno Nejvyššího Boha ve Śvétáśvatara Upanišadě.

hastidžihvá

jméno životní síly pravého oka

himálaya

doslova „sídlo zimy nebo sněhu“

původní název pro rozsáhlá pohoří na severu Indie

him'sá

fyzické násilnictví či verbální neurvalost

I

id'á

levá psychická cesta podél sušumny, vedoucí chladivou měsíční sílu dolů

íśa

viz íśvara

íśána

archaické jméno boha Rudry, viz též íśvara

íśvara

vládce; nejmocnější bytost; Bůh

išu

šíp, přeneseně též „paprsek“

J

jaśasviní

životní vzduch; vitální síla levého ucha

jama

jógová omezení, popisovaná v Jóga Sútře a dalších textech, první oddíl Hatha-jógy

jméno poloboha a pána smrti, soudícího prý všechny mrtvé

jáma

představuje osminu dne, což odpovídá období 3 hodin

jóga

stav dokonalé duševní rovnováhy, kdy vědomí spočívá usazeno v sobě; mystická doktrína o dosažení vyrovnanosti ducha; tradiční indický systém tělesných a duševních cvičení;

jógí

ten, kdo se usiluje o dosažení transu; absolvent mystického systému zvaného jóga

jóni

původní zdroj, do kterého se vše nakonec opět navrací

ženská děloha a vulva; lůno, ukrývající zárodek

K

kaivalja

úplné vyjednocení ducha a naprosté osvobození duše od hmoty

kála

čas, určující běh veškerých věcí

káma

žádost, touha, chtivost, lačnění po krásném

kanda

patrně děloha i prostata; neurčité centrum všech proudnic života v podbřišku těla

karma

čin nebo přeneseně vazba k minulým činům, často zběžně překládaná jako osud.

kárpańja

slabost ducha; sociální chudoba; ubožáctví

kharandhra

viz brahmarandhra

kléśa

soužení se; utrpení; bolest, jak fyzická tak i duševní

kŕkara

životní vzduch, který způsobuje hlad

kŕpá

lítost, soucit; něha

kšánti

trpělivost, snášenlivost

druh psychického či duchovního odtažení od fyzického utrpení

kuhú

vitáln síla, ovládající penis

kumbhaka

stav zadržení dechu při úplném naplnění se vzduchem, tak jako když je nádoba naplněna vodou

kúrma

životní vzduch, způsobující mrkání či otevírání víček

kuśa

zvláštní druh trávy, ostřice, používaný při rituálních ceremoniích

L

lakšya

cíl, významný znak nebo oblast zaměření či koncentrace

lingam

úd pohlavní, znak mužnosti, ikonizovaný symbol uctívaný v chrámech Śivy

M

mahéśvara

doslovně přeloženo znamená „Veliký Vládce“

jedno z mnoha jmen boha Śivy, Rudry

man'gala

příznivost, štěstí, blaženost, pohodlí; jakýkoli dobrý a příznivý vliv

manipúra

třetí čakra, ležící v oblasti pupeční; centrum trávicího ohně

manómaya

mentální tělo, složené z myšlenek a citů

mantra

védský verš; magická rituální formule; modlitba; to, co osvobozuje skrze svůj význam

mátra

míra, rozměr

móha

zmatenost; iluze; poblouzněnost

mahámóha

doslovně: veliká zmatenost

mudrá

pečeť těla; zvláštní pozice v józe, která má vliv na proudění energií v těle

mukti

stav osvobození od světských útrap, považovaný za vrcholné stadium rozvoje ducha

múládhára

základní čáakra; v józe totéž co ádhára

N

náda

zvuk; vnitřní zvuk; v józe to, co při recitaci slabiky Óm přichází jako doznění za vyslovením M.

nága

životní vzduch, způsobující zvracení

napumsaka

bytost, která není ani muž ani žena, může to být bezpohlavní i oboupohlavní tvor

hanlivě též eunuch nebo vykleštěnec, osoba velmi slabé vůle

nárájańa

mytický Duch, spočívající v základě veškeré projevené hmoty jako původní zdroj světa

nijama

předpisy a usměrnění správného chování, rozvíjející dobrý charakter člověka, druhý oddíl v józe

nijati

předurčenost; povinnost; nutnost; osud

nišpatti

extatické završení, identifikované s nejvyšší fází pokroku v józe

O

ódžas

tělesná síla; vitalita; záře a lesk těla, která je mírou fyzického zdraví

P

páda

část, oddíl; noha; přeneseně: část metrického verše

padma

lotos; přeneseně též synonymum pro energetické centrum těla, zvané čakra

páňčarátra

pojmenování pro višnuistický tantrický směr, zastřešující mnoho různých škol

para

následující v řadě, další; viz též parama

práńáyáma

omezování dechu, čtvrtý oddíl v józe; mnoho druhů zadržení dechu služí k zastavení mysli

parama

nejvyšší; poslední; nejlepší

paramátmá

doslova: nejvyšší duch

párájańa

studium; doslova cesta přes; synonymum pro hlasitou recitaci některé ucelené pasáže z Véd

parićaja

sesbírání či akumulace sil, v józe představující třetí vývojové stadium adepta

phala

plod, ovoce; ve spojení s činy, karma, pak přeneseně „výsledky vykonané práce“

pin'galá

psychická proudnice po pravé straně sušumny, vedoucí sluneční energii vzhůru

pitŕ

předci rodu, uctívaní společně s bohy a mudrci

pitŕjána

vůz předků; viz též dakšinájana

pradhána

sámkhjový termín; hmotná přírodní síla v její základní formě;

prakŕti

přirozenost; příroda; hmotná energie v jejím projeveném stavu

práńa

živtoní síla; první vitální vzduch, živící lidské tělo

práńájáma

vědomé ovládání dechu, mající mnoho rozmanitých podob

práńamaya

jemné tělo, tvořené dechem a vitální silou

prápti

stav dosažení, obdržení; v jógovém významu také jedno ze synonym pro mukti

pravivikta

dobře vybrané; potrava astrálního těla – sny: myšlenky, představy a vzpomínky

pratjáhára

celkové odtažení smyslů; první z vnitřních fází osmistupňové jógy

pratjakša

to co leží před naším zrakem; smyslové vnímání; počitek, vjem; viz též pramáńa

prádéśa

vzdálenost mezi palcem a ukazováčkem lidské ruky, používaný jako měrná jednotka

pramáńa

cokoli, co je považováno za validní zdroj poznání; viz anumána, pratjakša, śab­da

práńa

životní vzduch, sídlící v srdci

práńéndrija

smyslové orgány, viz džňánéndrija

préja

to co je nám milé nebo libé nebo jinak drahé

puráńa

starobylé; název pro rozsáhlou „příběhovou“ skupinu hinduistických tex­tů

puruša

dle kontextu: vnitřní bytost, člověk, zřetel, protipól hmoty, Nejvyšší Duch

púšá

životní síla pravého ucha

R

radžas

kvalita vzniku; vášnivost či tužba, kvalita dozrávání spojená s přebujelou smyslovostí

rága

vášnivá náklonnost, touha, láska či zanícenost pro cokoli; opak viz též dvéša

ŕši

mudrc, vyznačující se asketickým životem za účelem dosažení moudra

rudra

plačící, naříkající, hněvající se; védský bůh Rudra, hněvivé Slunce, ničící svět.

S

śabda

zvuk; přeneseně: zděděné vědění; viz též pramáńa

sádhaka

adept jógové cesty; v ženském rodě užíváme termínu sádhiká

sádhana

systém pravidelných cvičení, kterým se oddává usilující sádhaka

sádhiká

ženský adept jógové cesty; v mužském rodě užíváme termínu sádhaka

samádhi

stav nejvyšší vyrovnanosti vědomí, předznamenávající kaivalja a mukti; viz též jóga

sáman

druh mantry, která je určena pro zpěv a nikoli pro běžnou recitaci

samána

životní vzduch oblasti pupeční, zajišťující dobré trávení

samhitá

kompozice; označení pro literární styl; viz též véda, tantra

sámkhja

indická metafyzika, založená na metodickém výčtu entit světa

sam'sára

cyklus neustálých vzniků a zániků uprostřed empirického světa

śankhiní

vitální vzduch, který je spojen se svěračem řitního otvoru

sarva-gata

všudepřítomný; ten, který se dostal do všech koutů světa

sarva-vjápí

všeprostupující; jedna z mnoha charakteristik Ducha.

sattva

existence či povaha bytí; jakékoli projevení či stabilní stav jsoucna

śauća

čistotnost, čistota mysli, počestnost

siddhi

jógová dokonalost; jakákoli vlastnost, vyspělost či schopnost, která je rozvinuta v plné míře k užitku adepta.

śiva

příznivý, bůh Śiva, nové jméno pro védského Rudru

śiva-samhitá

pozdní jógový text z 19. století CE, zajímavý především svou výraznou metafyzickou doktrínou ducha

sóma

jméno magické rostliny, používané ve védském rituálu, ze které byl lisován nápoj stejného jména

v józe nektar, vitalita, tresť těla, klesající nervovou soustavou do celého těla

přeneseně též Měsíc, jako planeta

spŕhá

chtivá žádost nebo touha, dychtivost, lačnění po něčem zpravidla světském

śréja

dlouhodobější prospěch nebo to, co k němu vede; to, co je obecně správné konat

sthúla

to hrubé, fyzické; tělo, tvořené pěti prvky, živené potravou

śukra

záře; to světlé; firmament – nebeská klenba, posetá miliony hvězd

sémě člověka, mající opalescentní barvu;

sušumná

v józe: proudnice ducha; velmi jemný psychický kanál, kterým vědomí v meditaci postupuje vzhůru. Nachází se mezi id'ou a pin'galou jako centrální kanál v míše

sušupti

hluboký spánek; stav bezvědomí, kdy osoba ničeho nevnímá; jeden ze tří stavů vědomí, viz též džágrat, svapna

sva

své; majetek nebo tělo; co nám, komukoli nebo čemukoli dle pořádku náleží

svabháva

přirozená a neměnná povaha všech věcí, určující i jejich osud

svádhišthána

„svébytná“ druhá čakra na ose lidského těla, nacházející se v oblasti lůna

svapna

stav spánku; snění, jeden ze tří stavů vědomí, viz též sušupti, džágrat

svar

nebe; oblast vesmíru, rozkládajícího se vysoko nad atmosférou, kde září hvězdy.

svarita

znějící; neakcentovaná hláska, ležící těsně za akcentovanou

súkta

doslova su-uktam – „dobře řečeno“; tradiční jméno pro védský hymnus.

sušupti

stav hlubokého spánku

sútra

nit; v přeneseném smyslu: literární styl sdělující koncentrovanou moudrost formou velmi krátkých rčení

T

taidžasa

žhnoucí zářná bytost; v jógové terminologii se jedná o „astrální tělo“ aktivní ve stavu snění

tamas

kvalita spojená s úpadkem, leností a spánkem; duševní zatemnění i fyzická tma

támisra

velká zatemněnost; rozhořčení; nevole

tanmátra

doslovně jeho-míra; smyslová kvalita, smyslový rozměr elementu, jako chuť, vůně, tvar etc.

tanmaya

toho-pln; kokoli je naplněn nebo tvořen nějakou vlastností, kvalitou nebo skutečností

tantra

obecné označení pro nauky pozdní doby; literární styl, teorie, doktrína, vědecké pojednání; tajná doktrína často jiná nežli ta, kterou hlásá véda

tattva

skutečnost; pravda; to, jak se věci opravdu mají

tŕšńá

žádostivost, žíznění nebo dychtivost, zpravidla po světských věcech

turja

čtvrtý stav, úroveň vědomí za rovinami: bdění, snění a hlubokého spánku

tušt'i

spokojenost, uspokojení, satisfakce

U

udána

životní vzduch jdoucí středem krku, který putuje vzhúru a „probouzí spícího ducha“

udáta

akcentovaná hláska, recitovaná za všech okolností ve stejné rovnině jako slabika Óm

úha

v logice: deduktivní poznání, úsudek

upádána

hmotná příčina; metodika či způsob použití; pobrání něčeho; přijetí něčeho

upádhi

nálepka; vazebná souvislost; sdružená vlastnost; přídatek nejsoucí původní součástí předmětu

upanišad

literární styl; tajné poučení; doslova přisednutí; jméno skupiny védských filosofických textů

uttarájana

pouť Slunce směrem k severu, nazývaná též cestou bohů; astronomický jev způsobený relativní pozicí zemské osy při pohybu země kolem Slunce, vrcholící v příkonu zemské osy.

V

vairágja

neulpívání; odpoutanost; vnitřní zbavenost veškerých připoutaností a tužeb po věcech

vaiśvánara

všudepřítomný vesmírný oheň, pronikající všemi věcmi i organismy všech tvorů, často uctívaný v rituálu

véda

označení pro skupinu textů, řazených k nejstaršímu kánonu hinduistické literární tvorby cca 2500 BCE – 500 BCE; nejstarší vrstvu této skupiny tvoří tzv. véda-samhitá

vigňánamaya

intelektivní duševní tělo, které transmigruje a zosobňuje životní moudrost

višńu

doslovně všeprostupující; védské božstvo Višńu

viśuddha

„čistoskvoucí“ je pátá čakra, nacházející se v krční oblasti na ose lidského těla

vjána

vzduch, sídlící v celém těle, jenž roznáší živiny

vjóma

atmosféra; nebe; vesmírný prostor

vŕkša

košatý strom, s mnoha větvemi, často obalený plody

strom je často používán jako symbol projeveného Vesmíru