Za účelem usnadnění četby je zde poskytnut slovníček důležitých
pojmů, užívaných v rámci materiálů, publikovaných na těchto webových
stránkách. Transliterace použité na těchto webových stránkách
mohou být nekonzistentní. Mohou totiž využívat
jak přibližný český fonetický zápis CETUS,
tak i přesný diakritický systém SCRIP, nově
též upravený slovníkový přepis DICTO. Při
vyhledávání slovíčka ve slovníčku si proto uvědomte tento fakt. Více
informací o rozdílech obou zápisů naleznete v sekci transliterace. Když během čtení
našich textů narazíte na neznámá sanskrtská slova, transliterovaná do
latinky, můžete zde často najít pomoc. Taková slova bývají v textu
zvýrazněna a většinu z nich slovníček obsahuje v základní formě.
- slovníček neobsahuje všechny varianty užitých výrazů
- vynechána jsou vlastní jména a jména textů (s výjimkami)
- řazení termínů je dle latinské abecedy, bez
diakritických ohledů
- diakritický systém slovníku je podle předpisu DICTO
A, B, C, D, E, F, G, H,
I, J, K, L,
M, N, O, P,
Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z
- abhjása
- neustálá, opakovaná snaha o dosažení vytyčeného cíle
- ádhára
- „základní“ čakra, nacházející se v perineální oblasti
mezi konečníkem a genitáliemi.
- adhibhúta
- jemná, základní složka veškerých hmotných projevů;
elementové živly;
- Nejvyšší Bytost, jako vládce všech živlů
- adhidaiva
- předsedící božstvo; rozmanité přírodní síly; vliv vládců živlů
na osud člověka
- Nejvyšší Bytost, jako účinná příčina všech změn
- adhjakša
- nadhlížitel; ten kdo má dozor
- adhjárópa
- filosofické osvojení; povznesení se nad problém
- chybné přisouzení nějaké vlastnosti nějakému předmětu
- adhjátma
- vlastní, týkající se vlastního těla nebo vlastní osobnosti
- Nejvyšší Bytost, jako nejniternější duch
- adhjajanam
- domácí četba, sebevzdělávání; samostudium, samostatné studium
nějakého oboru;
- adža
- nezrozený duch; Puruša; [kozel]
- adžá
- nezrozená energie; Prakriti; [koza]
- ádžňá
- „nařízení“ nebo „rozkaz“, jméno šestého lotosu, umístěného
mezi obočím
- aham'kára
- ztotožnění sebe s určitým prostředím a vlastnický pocit
k němu
- álambusá
- vitální energie lidské tváře
- álasja
- lenivost, zahálčivost, neustálá ospalost; nedostatek energie;
- amŕta
- nesmrtelnost, to co neumírá
- nektar a vše co je lahodné jako nektar
- anáhata
- „neudeřená“, jméno čtvrtého, srdečního lotosu, kde neusátle
bije srdce.
- anájása
- jednoduchost, snadnost, nekomplikovanost
- opomíjení, zanedbávání
- ánanda
- blaženost, radost; duchovní extáze
- ánandamaya
- to blažené v nás; nesmrtelná transcendentální duše; vnitřní
podstata živého tvora
- anasújá
- absence zášťi, nezávistivost; stav bez zlomyslnosti
- andhatámisra
- úplné zatemnění ducha, ztotožňované s jedním z 18 či
21 pekelnými stavy
- an'guštha
- lidský palec
- aníśa
- ne-vládce; bezvládná individuální, podmíněná bytost
- annamaya
- fyzické tělo, tvořené sedmi substancemi a živené potravou
- aštánga
- osm částí mající; jiné jméno pro Hatha-jógu
- jama, nijama, ásana, práńájáma,
pratjáhára, dhárańá, dhjána a
samádhi
- antaran'ga
- vnitřní části jógy, pracující nikoli s tělem, ale s duchem
- antarátmá
- vnitřní duch člověka, sídlící v srdci, vyznačující se rozumem a
trvalou existencí
- antarikša
- atmosféra, oblast mezi zemí a nebem
- podle popisů sahá od země tak vysoko k obloze, kam až
doletí ptáci
- antarjága
- vnitřní oběť; védský rituál, prováděný analogicky uvnitř
vlastního těla
- anudáta
- nepozvednutá; neakcentovaná hláska, která leží před akcentovanou
- anumána
- rozumové poznání; rozumová dedukce nebo indukce; viz též
pramáńa
- anušt'ubh
- metrický verš, složený z 4×8 slabik
- ápa
- vody, řeky a moře; to co k nám přichází; to co nás dosahuje
- jinak též metaforicky dešťové mraky nebo vesmír
- apána
- vzduch v řiti, který se stará o vyměšování zbytků
- apaváda
- filosofické odmítnutí původního argumentu
- árambha
- započetí, považované za první fázi jógové praxe
- artha
- hodnota, bohatství; často ve smyslu hmotné bohatství, majetek
nebo peníze
- aśakti
- neschopnost; tělesná nebo duševní slabost; nedostatek síly
- ásana
- pozice těla při cvičení jógy; meditační sedátko
- ástika
- myšlenkové směry, hlásající, že svět má nějaký
reálný základ
- atjáśramin
- vrcholný asketa; osoba, která svými postoji i životem již překročila
světské
- átmá
- vnitřní nadhmotný princip, přesahující tělo; je považován za
zdroj světa
- avagraha
- jakákoli překážka nebo omezení
- v jazyce metoda omezení vlivu samohlásky a/á za jinou, pro
lepší výslovnost
- bahiranga
- vnější oddíly Hatha-jógy, jama, nijama,
ásana a práńáyáma
- bandha
- zpevnění těla, prováděné v józe, které je součástí
fyzických cvičení
- bhagaván
- vznešený; běžný epitet boha, mudrce nebo jinak významné
osobnosti
- bhágja
- radost; osobní štěstí; příznivý osud
- bháva
- rozpoložení, nálada, duševní stav, povaha, životní postoj, stav
existence
- bhúr
- země; oblast pozemská
- bhuvar
- atmosféra; oblast mezi zemí a nebem, kam až doletí ptáci a kde
plují oblaka
- brahma
- nejvyšší duchovní zdroj Světa, samotná prapodstata,
Nejvyšší Duch
- brahmá
- hlavní obětník při védském obřadu, který dohlíží na
správný průběh ritů
- božstvo Pradžápati, stvořitel hmotného vesmíru
- brahma-džjóti
- čiré duchovní světlo, které vyzařuje z Nejvyššího Zdroje
- bráhmańa
- duchovní člověk, příslušník kněžské vrstvy hindského
obyvatelstva
- brahmarandhra
- otvor na vrcholku hlavy, v místě, kde se spojují lebeční švy; centrum
Sahasrára.
- bindu
- krůpěj; perla; bod; singularita do které se promítá vědomí
v meditaci;
- bídža
- semeno; v tantrismu též semenná slabika, předcházející samotné
mantře;
- čakra
- kruh nebo oblast mající podobu kruhu
- centrum vitální síly v lidském těle: (uváděno bývá zpravidla
6 – 7 těchto center)
- indická tradiční zbraň diskovitého tvaru používáná v boji jako
frisbee
- dajá
- soucit a sympatie s jinými tvory
- dakšinájana
- pouť Slunce směrem k jihu, nazývaná též cestou předků;
astronomický jev způsobený relativní pozicí zemské osy při pohybu země
kolem Slunce, vrcholící v odklonu zemské osy.
- déva
- zářná nebeská bytost, duchovní síla ovládající svět, určité
božstvo, Bůh
- v přeneseném významu též smyly, jako samostatné orgány, ovládané
božstvy
- dévadatta
- životní vzduch, způsobující zívání
- dévatá
- některé konkrétní védské božstvo
- dévajána
- vůz bohů; viz též uttarájna
- dhanaňdžaja
- základní životní vzduch, jenž prostupuje buňkami a neopouští ani
mrtvé tělo
- dhárańá
- soustředění mysli, zpravidla prováděné na různé vnější či
vnitřní, konkrétna či abstrakta
- dharma
- přirozená povinnost; zvyk, obyčej; mravní právo; ctnost; předurčení,
dané zrozením
- duchovní nebo etický návod chování, předepisující současně i jeho
dodržování
- dhíra
- vyrovnaný, od kořene dhŕ, označuje osobu, která ovládá
své smysly
- moudrý mudrc, od výrazu dhíh:, znamenajícího moudrost
- dhjána
- jógová meditace, často zaměřovaná na duchovní podstatu
Višnua nebo Šivy
- dvéśa
- nenávist, odpor, nechuť a nepřátelství vůči čemukoli; opak viz
též rága
- džagat
- džáyaté gaććchatíti džagat – co se zde rodí a hýbe, to
je Svět.
- lidé, zvířata, rostlinstvo, planeta Země, Vesmír, veškerý hmotný
projev.
- džágrat
- stav probuzení; bdění, jeden ze tří stavů vědomí, viz též
svapna, sušupti
- džata
- temenní drdol jóginů, charakterizovaný spletenými vlasy do podoby
„dredů“
- džatarágni
- metabolický, trávicí oheň, působící uvnitř těla, stravující
pozřenou potravu
- džíva
- živý; označení pro sebevědomou životní sílu v každé
individuální bytosti
- džíva-mukhja-práńa
- hlavní životní vzduch těla; to, co je v nás zdrojem nebo
příčinou života
- džívanam
- biologický život, vedený ve světě hmoty
- džívátmá
- viz džíva + átmá
- džňánéndrija
- viz též práńéndrija; smyslové orgány: oči, uši, nos, jazyk
a kůže
- džušta
- ten, kdo je spokojený sám v sobě
- ten, ve kterém nacházejí radostné uspokojení ostatní
- velebně a opulentně uctívané božstvo
- éka
- jeden, jediný
- gándhárí
- životní vzduch levého oka
- garbha
- zárodek nebo také lůno
- vnitřní část domu, kde je ložnice
- sanktum v chrámu
- ghat'a
- hliněná nádoba, ke které je v józe často přirovnáváno fyzické
tělo, stmelované jógou
- ghat'iká
- doba za kterou vykape voda z hliněného hrnce; míra času odpovídající
24 minutám
- gítá
- zpěv, píseň nebo nápěv
- zkrácené jméno textu Bhagavadgítá
- guńa
- kvalita nebo vlastnost fyzikální či povahová; viz (sattva,
radžas, tamas)
- ham'sa
- labuť; indická divoká husa; přeneseně: vznešená bytost, schopná
rozlišovat mezi dobrem a zlem.
- hara
- Úchvatný, jméno Nejvyššího Boha ve Śvétáśvatara
Upanišadě.
- hastidžihvá
- jméno životní síly pravého oka
- himálaya
- doslova „sídlo zimy nebo sněhu“
- původní název pro rozsáhlá pohoří na severu Indie
- him'sá
- fyzické násilnictví či verbální neurvalost
- id'á
- levá psychická cesta podél sušumny, vedoucí chladivou měsíční
sílu dolů
- íśa
- viz íśvara
- íśána
- archaické jméno boha Rudry, viz též íśvara
- íśvara
- vládce; nejmocnější bytost; Bůh
- išu
- šíp, přeneseně též „paprsek“
- jaśasviní
- životní vzduch; vitální síla levého ucha
- jama
- jógová omezení, popisovaná v Jóga Sútře a
dalších textech, první oddíl Hatha-jógy
- jméno poloboha a pána smrti, soudícího prý všechny mrtvé
- jáma
- představuje osminu dne, což odpovídá období 3 hodin
- jóga
- stav dokonalé duševní rovnováhy, kdy vědomí spočívá usazeno
v sobě; mystická doktrína o dosažení vyrovnanosti ducha; tradiční
indický systém tělesných a duševních cvičení;
- jógí
- ten, kdo se usiluje o dosažení transu; absolvent mystického systému
zvaného jóga
- jóni
- původní zdroj, do kterého se vše nakonec opět navrací
- ženská děloha a vulva; lůno, ukrývající zárodek
- kaivalja
- úplné vyjednocení ducha a naprosté osvobození duše od hmoty
- kála
- čas, určující běh veškerých věcí
- káma
- žádost, touha, chtivost, lačnění po krásném
- kanda
- patrně děloha i prostata; neurčité centrum všech proudnic života
v podbřišku těla
- karma
- čin nebo přeneseně vazba k minulým činům, často zběžně
překládaná jako osud.
- kárpańja
- slabost ducha; sociální chudoba; ubožáctví
- kharandhra
- viz brahmarandhra
- kléśa
- soužení se; utrpení; bolest, jak fyzická tak i duševní
- kŕkara
- životní vzduch, který způsobuje hlad
- kŕpá
- lítost, soucit; něha
- kšánti
- trpělivost, snášenlivost
- druh psychického či duchovního odtažení od fyzického utrpení
- kuhú
- vitáln síla, ovládající penis
- kumbhaka
- stav zadržení dechu při úplném naplnění se vzduchem, tak jako když
je nádoba naplněna vodou
- kúrma
- životní vzduch, způsobující mrkání či otevírání víček
- kuśa
- zvláštní druh trávy, ostřice, používaný při rituálních
ceremoniích
- lakšya
- cíl, významný znak nebo oblast zaměření či koncentrace
- lingam
- úd pohlavní, znak mužnosti, ikonizovaný symbol uctívaný
v chrámech Śivy
- mahéśvara
- doslovně přeloženo znamená „Veliký Vládce“
- jedno z mnoha jmen boha Śivy, Rudry
- man'gala
- příznivost, štěstí, blaženost, pohodlí; jakýkoli dobrý a
příznivý vliv
- manipúra
- třetí čakra, ležící v oblasti pupeční; centrum
trávicího ohně
- manómaya
- mentální tělo, složené z myšlenek a citů
- mantra
- védský verš; magická rituální formule; modlitba; to, co osvobozuje
skrze svůj význam
- mátra
- míra, rozměr
- móha
- zmatenost; iluze; poblouzněnost
- mahámóha
- doslovně: veliká zmatenost
- mudrá
- pečeť těla; zvláštní pozice v józe, která má vliv na
proudění energií v těle
- mukti
- stav osvobození od světských útrap, považovaný za vrcholné stadium
rozvoje ducha
- múládhára
- základní čáakra; v józe totéž co ádhára
- náda
- zvuk; vnitřní zvuk; v józe to, co při recitaci slabiky Óm přichází
jako doznění za vyslovením M.
- nága
- životní vzduch, způsobující zvracení
- napumsaka
- bytost, která není ani muž ani žena, může to být bezpohlavní
i oboupohlavní tvor
- hanlivě též eunuch nebo vykleštěnec, osoba velmi slabé vůle
- nárájańa
- mytický Duch, spočívající v základě veškeré projevené hmoty jako
původní zdroj světa
- nijama
- předpisy a usměrnění správného chování, rozvíjející dobrý
charakter člověka, druhý oddíl v józe
- nijati
- předurčenost; povinnost; nutnost; osud
- nišpatti
- extatické završení, identifikované s nejvyšší fází pokroku
v józe
- ódžas
- tělesná síla; vitalita; záře a lesk těla, která je mírou
fyzického zdraví
- páda
- část, oddíl; noha; přeneseně: část metrického verše
- padma
- lotos; přeneseně též synonymum pro energetické centrum těla,
zvané čakra
- páňčarátra
- pojmenování pro višnuistický tantrický směr, zastřešující
mnoho různých škol
- para
- následující v řadě, další; viz též parama
- práńáyáma
- omezování dechu, čtvrtý oddíl v józe; mnoho druhů
zadržení dechu služí k zastavení mysli
- parama
- nejvyšší; poslední; nejlepší
- paramátmá
- doslova: nejvyšší duch
- párájańa
- studium; doslova cesta přes; synonymum pro hlasitou recitaci některé
ucelené pasáže z Véd
- parićaja
- sesbírání či akumulace sil, v józe představující třetí
vývojové stadium adepta
- phala
- plod, ovoce; ve spojení s činy, karma, pak přeneseně
„výsledky vykonané práce“
- pin'galá
- psychická proudnice po pravé straně sušumny, vedoucí
sluneční energii vzhůru
- pitŕ
- předci rodu, uctívaní společně s bohy a mudrci
- pitŕjána
- vůz předků; viz též dakšinájana
- pradhána
- sámkhjový termín; hmotná přírodní síla v její
základní formě;
- prakŕti
- přirozenost; příroda; hmotná energie v jejím projeveném stavu
- práńa
- živtoní síla; první vitální vzduch, živící lidské tělo
- práńájáma
- vědomé ovládání dechu, mající mnoho rozmanitých podob
- práńamaya
- jemné tělo, tvořené dechem a vitální silou
- prápti
- stav dosažení, obdržení; v jógovém významu také jedno ze synonym
pro mukti
- pravivikta
- dobře vybrané; potrava astrálního těla – sny: myšlenky, představy
a vzpomínky
- pratjáhára
- celkové odtažení smyslů; první z vnitřních fází
osmistupňové jógy
- pratjakša
- to co leží před naším zrakem; smyslové vnímání; počitek, vjem; viz
též pramáńa
- prádéśa
- vzdálenost mezi palcem a ukazováčkem lidské ruky, používaný jako
měrná jednotka
- pramáńa
- cokoli, co je považováno za validní zdroj poznání; viz
anumána, pratjakša, śabda
- práńa
- životní vzduch, sídlící v srdci
- práńéndrija
- smyslové orgány, viz džňánéndrija
- préja
- to co je nám milé nebo libé nebo jinak drahé
- puráńa
- starobylé; název pro rozsáhlou „příběhovou“ skupinu
hinduistických textů
- puruša
- dle kontextu: vnitřní bytost, člověk, zřetel, protipól hmoty,
Nejvyšší Duch
- púšá
- životní síla pravého ucha
- radžas
- kvalita vzniku; vášnivost či tužba, kvalita dozrávání spojená
s přebujelou smyslovostí
- rága
- vášnivá náklonnost, touha, láska či zanícenost pro cokoli; opak viz
též dvéša
- ŕši
- mudrc, vyznačující se asketickým životem za účelem
dosažení moudra
- rudra
- plačící, naříkající, hněvající se; védský bůh Rudra,
hněvivé Slunce, ničící svět.
- śabda
- zvuk; přeneseně: zděděné vědění; viz též pramáńa
- sádhaka
- adept jógové cesty; v ženském rodě užíváme termínu
sádhiká
- sádhana
- systém pravidelných cvičení, kterým se oddává usilující
sádhaka
- sádhiká
- ženský adept jógové cesty; v mužském rodě užíváme termínu
sádhaka
- samádhi
- stav nejvyšší vyrovnanosti vědomí, předznamenávající
kaivalja a mukti; viz též jóga
- sáman
- druh mantry, která je určena pro zpěv a nikoli pro běžnou recitaci
- samána
- životní vzduch oblasti pupeční, zajišťující dobré trávení
- samhitá
- kompozice; označení pro literární styl; viz též
véda, tantra
- sámkhja
- indická metafyzika, založená na metodickém výčtu entit světa
- sam'sára
- cyklus neustálých vzniků a zániků uprostřed empirického světa
- śankhiní
- vitální vzduch, který je spojen se svěračem řitního otvoru
- sarva-gata
- všudepřítomný; ten, který se dostal do všech koutů světa
- sarva-vjápí
- všeprostupující; jedna z mnoha charakteristik Ducha.
- sattva
- existence či povaha bytí; jakékoli projevení či stabilní stav
jsoucna
- śauća
- čistotnost, čistota mysli, počestnost
- siddhi
- jógová dokonalost; jakákoli vlastnost, vyspělost či schopnost, která
je rozvinuta v plné míře k užitku adepta.
- śiva
- příznivý, bůh Śiva, nové jméno pro
védského Rudru
- śiva-samhitá
- pozdní jógový text z 19. století CE, zajímavý především svou
výraznou metafyzickou doktrínou ducha
- sóma
- jméno magické rostliny, používané ve védském rituálu, ze které byl
lisován nápoj stejného jména
- v józe nektar, vitalita, tresť těla, klesající nervovou soustavou do
celého těla
- přeneseně též Měsíc, jako planeta
- spŕhá
- chtivá žádost nebo touha, dychtivost, lačnění po něčem zpravidla
světském
- śréja
- dlouhodobější prospěch nebo to, co k němu vede; to, co je obecně
správné konat
- sthúla
- to hrubé, fyzické; tělo, tvořené pěti prvky, živené potravou
- śukra
- záře; to světlé; firmament – nebeská klenba, posetá
miliony hvězd
- sémě člověka, mající opalescentní barvu;
- sušumná
- v józe: proudnice ducha; velmi jemný psychický kanál, kterým vědomí
v meditaci postupuje vzhůru. Nachází se mezi id'ou a
pin'galou jako centrální kanál v míše
- sušupti
- hluboký spánek; stav bezvědomí, kdy osoba ničeho nevnímá; jeden ze
tří stavů vědomí, viz též džágrat, svapna
- sva
- své; majetek nebo tělo; co nám, komukoli nebo čemukoli dle
pořádku náleží
- svabháva
- přirozená a neměnná povaha všech věcí, určující
i jejich osud
- svádhišthána
- „svébytná“ druhá čakra na ose lidského těla,
nacházející se v oblasti lůna
- svapna
- stav spánku; snění, jeden ze tří stavů vědomí, viz též
sušupti, džágrat
- svar
- nebe; oblast vesmíru, rozkládajícího se vysoko nad atmosférou, kde
září hvězdy.
- svarita
- znějící; neakcentovaná hláska, ležící těsně za akcentovanou
- súkta
- doslova su-uktam – „dobře řečeno“; tradiční jméno pro
védský hymnus.
- sušupti
- stav hlubokého spánku
- sútra
- nit; v přeneseném smyslu: literární styl sdělující koncentrovanou
moudrost formou velmi krátkých rčení
- taidžasa
- žhnoucí zářná bytost; v jógové terminologii se jedná o
„astrální tělo“ aktivní ve stavu snění
- tamas
- kvalita spojená s úpadkem, leností a spánkem; duševní zatemnění
i fyzická tma
- támisra
- velká zatemněnost; rozhořčení; nevole
- tanmátra
- doslovně jeho-míra; smyslová kvalita, smyslový rozměr elementu, jako
chuť, vůně, tvar etc.
- tanmaya
- toho-pln; kokoli je naplněn nebo tvořen nějakou vlastností, kvalitou
nebo skutečností
- tantra
- obecné označení pro nauky pozdní doby; literární styl, teorie,
doktrína, vědecké pojednání; tajná doktrína často jiná nežli ta,
kterou hlásá véda
- tattva
- skutečnost; pravda; to, jak se věci opravdu mají
- tŕšńá
- žádostivost, žíznění nebo dychtivost, zpravidla po
světských věcech
- turja
- čtvrtý stav, úroveň vědomí za rovinami: bdění, snění a
hlubokého spánku
- tušt'i
- spokojenost, uspokojení, satisfakce
- udána
- životní vzduch jdoucí středem krku, který putuje vzhúru a „probouzí
spícího ducha“
- udáta
- akcentovaná hláska, recitovaná za všech okolností ve stejné rovnině
jako slabika Óm
- úha
- v logice: deduktivní poznání, úsudek
- upádána
- hmotná příčina; metodika či způsob použití; pobrání něčeho;
přijetí něčeho
- upádhi
- nálepka; vazebná souvislost; sdružená vlastnost; přídatek nejsoucí
původní součástí předmětu
- upanišad
- literární styl; tajné poučení; doslova přisednutí; jméno skupiny
védských filosofických textů
- uttarájana
- pouť Slunce směrem k severu, nazývaná též cestou bohů; astronomický
jev způsobený relativní pozicí zemské osy při pohybu země kolem Slunce,
vrcholící v příkonu zemské osy.
- vairágja
- neulpívání; odpoutanost; vnitřní zbavenost veškerých připoutaností
a tužeb po věcech
- vaiśvánara
- všudepřítomný vesmírný oheň, pronikající všemi věcmi i organismy
všech tvorů, často uctívaný v rituálu
- véda
- označení pro skupinu textů, řazených k nejstaršímu kánonu
hinduistické literární tvorby cca 2500 BCE – 500 BCE; nejstarší vrstvu
této skupiny tvoří tzv. véda-samhitá
- vigňánamaya
- intelektivní duševní tělo, které transmigruje a zosobňuje životní
moudrost
- višńu
- doslovně všeprostupující; védské božstvo Višńu
- viśuddha
- „čistoskvoucí“ je pátá čakra, nacházející se v krční
oblasti na ose lidského těla
- vjána
- vzduch, sídlící v celém těle, jenž roznáší živiny
- vjóma
- atmosféra; nebe; vesmírný prostor
- vŕkša
- košatý strom, s mnoha větvemi, často obalený plody
- strom je často používán jako symbol projeveného Vesmíru
… poslední aktualizace: 24.1.2012 (07:52:03)